Pokud chcete být silní, musíte být tvrdí

Asi bych tohle neměl psát. Není to politicky korektní. Někteří lidé by se mohli urazit. Ale to je v pořádku a také je to vlastně cílem. Stát se silnějším není pro každého. Neříkám, že každý nemůže být silnější, nemůže se stát silnějším. Může. Ale je pravda, že někteří to neudělají.

Spousta lidí o tom bude přemýšlet, ale málo z nich to skutečně udělá. A ještě méně z nich v tom bude pokračovat. Aneb, jak je o mně známo, často říkám: „Nevytvořil jsem pravidla, já jen tyhle pravidla znám. A platí i pro mě.“ A toto je jedno z nich.

Vídám to pořád dokola celých 41 let, co jsem studentem síly a s ní přímo související vůle, tvůrčího odhodlání a tvrdosti mentální i fyzické. Posledních 14 let, co pracuji jako osobní trenér na plný úvazek, jsem toho přímým svědkem.

Všem se líbí myšlenka síly, být silný. V každé ze svých mnoha forem. Zvedat víc než předtím. Doběhnout dál a rychleji než předtím. Odolat sušence nebo kusu koláče, který se rozhodli, že nechtějí sníst. Být schopní k něčemu rozhodnout se a držet se toho. Tenhle druh síly. Není to snadné, jinak by to dokázal KAŽDÝ. Vážně je to tak jednoduché. Tahle činka se sama nezvedne. Ta kettlebell nebude sama swingovat a nikdo jiný než vy vás nevytáhne z postele do chladného temného rána, abyste splnili, co jste si předsevzali. Musíte být tvrdí. A to je v pořádku. Vlastně je to víc než v pořádku, je to dobré. Pokud by to bylo moc snadné, každý by to dokázal, takže dokázat to by znamenalo méně. Aspoň pro mě.

Když jsem viděl první Pavlovo video „Russian Kettlebell Challenge“, tahle slova mě dostala: „Soudruzi, nabízím vám Russian Kettlebell Challenge, pro ty, kteří mají rádi náročnou práci, a jen krapet nebezpečnou.“ V tu dobu jsem byl závodní powerlifter a přesně jsem chápal, co tím myslí. Opravdový trénink, kdy člověk skutečně využívá své tělo na maximum, není nikdy snadný, nikdy pohodlný. Cítit se pohodlně v nepohodlí je první krok.

Co znamená „tvrdý“? Můžeme se na to dívat jako na schopnost zvládnout nepříjemné součásti procesu, kterým se dostáváme tam, kam se chceme dostat, nebo stáváme tím, kým se chceme stát. Je to cena vstupného do světa silných. Je to schopnost napřít svou mysl k nejbližšímu úkolu a udělat to, co je nutné k jeho dosažení, nebo se dostat, co nejblíž je to možné. Schopnost ignorovat vedlejší nepříjemné aspekty překonávání přetrvávající lenosti, která je každým rokem intenzivnější.

Často bývá parafrázován citát Jamese Allena, autora ‘As a Man Thinketh’: „Výzvy nebudují charakter, ale odhalují ho.“ To platí i pro svět silového tréninku. Nezáleží na tom, jestli volíte velkou činku, kettlebell nebo vlastní váhu, skutečnou zbraní je vaše mysl a vaše vůle. A skutečnou překážkou je vaše slabost a letargie. Už jen jejich vyzváním se stáváte silnějšími. Schopnost postavit se čelem vlastním slabostem a něco s nimi udělat. Nenechat se zastrašit zátěží. Schopnost říct ne, pokud je to zrovna potřeba, nebo říct ano a napřít síly navzdory strachu nebo nejistotě výsledku. Opravdu nezáleží na tom, co je cílem, když jste dosáhli svého limitu a další krok je krokem do neznáma – pocit je vždycky stejný.

Když jsem dokázal dřepovat maximálně 300 liber, 325 liber bylo neznámých a velmi děsivých. Úkol byl postavit se čince, které byly moje cíle a sny úplně ukradené. Vybrat si jít pod ni a riskovat selhání byla jediná opravdová možnost jak se stát silnějším. Musel jsem se ale pohnout a podstoupit riziko. Ty, kdo můžou a kdo konají, čeká velká odměna. Odměnou je pocit síly. Pocit života ve světě silných. Vědomí, že když chtějí něco dokázat, dají do toho všechno. Že jsou vybaveni schopností a kapacitou generovat sílu.

To dává člověku sebedůvěru, kterou si opravdu nemůžete koupit, půjčit, ukrást, předstírat ani získat žádným jiným způsobem. A jen málo věcí chutná tak sladce. Proto když se potkají silní lidé, rozpoznají a respektují své druhy, nehledě na to, jestli jsou silní v úplně odlišné disciplíně, protože VĚDÍ, co dotyčný člověk musel udělat, aby toho dosáhl. Co zvládl. Co obětoval, co si zvolil. Protože síla je volba, je to přístup k věci. Je to víra ve vlastní schopnost pohnout věcmi žádoucím směrem. Čistě silou vůle a představivostí. A tvrdostí.