Co je to vlastně “kondiční trénink”?

Ve svém klasickém díle Power popisuje Dr. Fred Hatfield imaginární soutěž mezi sedmdesáti kilovým maratoncem a stokilovým bodybuilderem. (Vzhledem k tomu, že Dr. Dřep má na kontě 1000librový rekord v dřepu, dá se předpokládat, že dotyčný bodybuilder není žádný napumpovaný panák, ale silový bodybuilder, který podle Hatfieldových doporučení trénuje například dřepy 5×5.)

Úkolem bylo vynést co nejrychleji dvacet padesátikilových pivních sudů do druhého patra hospody. “Pokud vůbec existuje opravdové vyjádření vytrvalosti, tak tady ho máte,” prohlašuje Hatfield. Bodybuilder sice bude funět a hekat a nebude nijak zvlášť nadšený, ale stejně hladce zvítězí.

Foto: kredit Michael Yilek

A najednou byl pohyb v horách Hindúkuš snadný. Michael Yilek, předsunutý ostřelovač U.S. Army, krátce poté, co začal s hard style kettlebell tréninkem

Druhou disciplínou je vynést 50 % vlastní váhy po těch samých schodech na čas. “Řekl bych, že tentokrát si můžeme hodit mincí,” komentuje Hatfield, “záleží, kdo bude víc motivován výhrou… Ale i tak bych si vsadil na bodybuildera.”

Dr. Dřep pokračuje ve svém mentálním experimentu. “Zkuste si představit, co by se stalo, kdyby měl maratonec na sobě zátěžovou vestu, aby srovnal svou tělesnou hmotnost s tou kulturistovou. Kdo by vyhrál maraton? K čertu, kdo by ho byť jen dokončil?”

“Můžete si vymyslet všechny možné ďábelské prostředky, abyste dokázali své vlastní stanovisko v závislosti na tom, koho chcete vidět vyhrát. Jde o to, že pořád srovnáváte jablka a hrušky,” shrnuje to sportovní vědec.

Doktorův komentář o “jablkách a hruškách” odkazuje na specifičnost vytrvalosti. Jistě, existuje mnoho druhů vytrvalosti – a desítky mechanismů zodpovědných za jejich vyjádření, od síly vůle po maximální příjem VO2. Pokud to ve svém sportu chcete někam dotáhnout, jakmile budete moct pomýšlet na místo ve špičce, budete muset se svým trenérem pracovat na rozvoji vytrvalosti speciální neboli specifické pro váš sport. Jinak vám bude stačit spolehlivý obecný vytrvalostní program jako 100-200 těžkých swingů několikrát týdně.

V ruské praxi sportovní vědy a tréninku je rozlišována obecná a speciální (specifická pro daný sport) vytrvalost. “Obecná vytrvalost je schopnost vykonávat po delší časové období jakoukoli činnost, která zapojuje mnoho svalových skupin a klade vysoké nároky na kardiovaskulární, dýchací a centrální nervový systém,” vysvětluje Prof. Nikolaj Ozolin, jeden z velikánů sovětské sportovní vědy. “Obecná vytrvalost je základem pro rozvoj speciální vytrvalosti, což je potvrzeno zkušenostmi ze sportu i výzkumem.”

Upozorňuji, že rozvoj speciální vytrvalosti je práce pro vašeho trenéra, team leadera nebo senseie. Mým úkolem je ukázat vám, jak pro tuto specializovanou práci postavit základy z obecné vytrvalosti.

Existuje mnoho způsobů, jak vybudovat obecnou vytrvalost. Podle mých zkušeností jsou rychlé lifty s kettlebell tím nejlepším a nejefektivnějším. Když Rusové mluví o “obecném” rozvoji, zahrnuje to velký přenos s širokým využitím: “…schopnost… víceméně úspěšně provádět jakoukoli fyzickou činnost” (Ozolin). Znovu a znovu se ukazuje, že balistické cviky s kettlebell dokáží vylepšit vytrvalost v mnoha různých oblastech, od maratonského běhu přes kontaktní souboje až po zvládnutí 12ti hodinové soutěže v powerliftingu.

Hard style kettlebell trénink je vysoce blbuvzdorný. Američané jsou známi svou neschopností dodržovat instrukce a ruská kettlebell u nich přesto obstála. Stejně jako AK-47 toleruje špatné zacházení a prostě dělá to, co má. Během let jsem dostal tisíce svědectví ohledně wow efektu, který mají kettlebell na různé typy vytrvalosti. Tréninkové plány, které tito lidi dodržovali, byly dost různorodé: někteří se řídili programy sepsanými mnou nebo mými kolegy, jiní si je “vylepšili” a většina si sama spíchla nějaké podivné plány, které mi nedávají moc smysl. Byli to začátečníci i elitní atleti z různých sportovních odvětví. Všichni se zlepšili, většina z nich — dramaticky.