Zpátky k základům. Doopravdy.

Jednou za čas, na nějaké společenské události, kdy jsem představen svým novým známým jako trenér, nebo – nedej bože – jako fitness expert, se téměř nevyhnutelně objeví ta samá otázka: ze všeobecného zdravotního hlediska, co je TA nejlepší forma cvičení nebo fyzické aktivity?

Odpovědi, které osoby kolem mě začnou okamžitě pálit jako v přestřelce v OK Corral, obsahují činnosti od od běhání, jízdy na kole, přes plavání až po jógu, pilates a zumbu. Rád bych se s vámi podělil o odpověď, která ač mně se zdá být zřejmá, lidem, kterým ji dávám, už tolik ne.

Konkrétně náš druh se potuluje po této planetě zhruba sto tisíc let. Během celé té doby jsme pokračovali ve vývoji adaptací na převažující podmínky a nejčastější problémy našich každodenních životů.

Bylo by přehnané říci, že „aktivity“, které formovaly naše těla v průběhu tisíciletí, by měly být ty, které udrží naše „tvary“ od změkčení a rozpouštění? Mně se to zdá logické.

Takže jaké to jsou vlastně aktivity? Jestli si nejsi jistý, podívej se na dokument o „primitivních“ lidech, kteří stále žijí v amazonské džungli, nebo africké savaně. Anebo, pro změnu, Muž vs. Divočina, Dobrodužství Bear Gryllse po celém světě. Co tito lidé dělají (anebo nedělají)?

Chodí. Hodně. Pár faktů: žádné silnice, žádná auta, žádné metro. Je-li vaše základní činnost lov a sběr, nemáte jinou možnost, než jít. Pokud se vaše obživa stěhuje sezónně, nemáte jinou možnost než ji následovat – chodit. Pokud záplavy, lesní požáry, posuvy ledovce, zemětřesení a další jsou součástí vašeho života, potřebujete své sídlo přesouvat celkem často – chodit. Jsme chodci.
Ale ne běžci. „Primitivní“ muži a ženy neběhají. Ve smyslu „běhu na dlouhé vzdálenosti“. Omezím se na pouhé dva důvody. Zaprvé, jaký to má smysl? Není to jako bys musel plnit nějaký plán. Chceš se dostat někam před západem slunce? Začni před jeho východem. Nebo táboř. Na druhou stranu, běhej naboso v pralese – a dříve či později se zraníš. Když byl „primitivní“ člověk sám v prehistorické divočině, vymknutý kotník znamenal smrt. Jak jednoduché. Druhý důvod je také celkem zřejmý. Koukněte na všechny zvířata proslulá jako dobří běžci: koně, vlci, gepardi,… Všechna jsou čtyřnohá (zamysli se nad rozložením hmotnosti). A navíc, matka příroda považovala za užitečné nadělit jim další kloub mezi zemí a pánví: na rozdíl od lidí, jejich „paty“ jsou ve vzduchu, takže v podstatě běží na „špičkách špiček“. Zrozeni k běhu je jistě pěkný název pro knihu. Ale jak řečeno by se mohlo zdát, že pro člověka to prostě není pravda…
„Primitivní“ muži a ženy zvedají a přesouvají závaží. Skály, klády, ulovená zvěř a kámoši s vymknutým kotníkem. Zvedají, tlačí, tahají a nosí. Nalézají cestu, jak udělat, co je potřeba aniž by se během procesu zranili.
„Primitivní“ muži a ženy šplhají.Šplhají po stromech. Šplhají po útesech. Nahoru, dolů i do stran. Rychle i pomalu. Za denního světla i v noci. S rukama prázdnýma i plnýma.
„Primitivní“ muži a ženy běhají. Ve smyslu „sprintování“. Ale – důležitý rozdíl – spíše než „běžná aktivita“ je sprintování dovednost k přežití. Neutečete antilopě ani medvědovi. Ale můžete si zařídit dostatek času k vržení oštěpu z bližší vzdálenosti, než se antilopa rozeběhne nebo se dostat k tomu útesu, na který medvěd nebude umět vylézt. Všimněte si, že to jsou spíše krátké sprinty následované skokem nebo hodem než přímočarým zrychlením na hladkém povrchu s dostatkem místa ke zpomalení.
„Primitivní“ muži a ženy neplavou. Dělají tak, jen když není jiná možnost. Raději by strávili hodinu hledáním místa k přebrodění řeky, než ji přeplavali. Dokonce i populace žijící na tropických ostrovech by raději použili loď. Stejně jako sprintování, plavání je dovednost k přežití. Může se stát, že skončíš ve vodě proti své vůli. Tvým hlavním úkolem potom bude udržet se nad hladinou vody a dostat se ke břehu dřív než podchlazení (nebo krokodýl) dostane tebe.
Aby to nezůstalo nezmíněno – ano, „primitivní“ muži a ženy bojují a tančí. Ale to jsou jen stěží aktivity, na které se naše tělo přizpůsobilo v průběhu staletích evoluce.
Konečně, „primitivní“ muži a ženy nedělají následovné:

jógu
pilates
”funkční trénink” (zvedání mrňavých činek při sezení na nafukovacím míči)
bruslení
jízda na kole…

Seznam pokračuje.

Takže co byste měli dělat, pokud byste chtěli použít tuhle informaci?

Ujasněme si, o čem hovoříme. Mluvíme o GPP (General Physical Preparation), obecné fyzické přípravě. Mluvíme o věcech, které by z obecného zdravotního hlediska měly být základem vaší celkové fyzické aktivity (včetně vašeho tréninku).

S tím na mysli byste měli:

Chodit. Tak moc jak jen můžete. I když je váš den složen z hodinového dojíždění a krabicového obydlí, budete schopni najít cestu pokud k tomu nastavíte svou mysl. Jděte po schodech místo výtahu. Začněte o víkendech chodit na výlety. Ale jděte na chytře. Začněte krátce, pomalu a lehce a přidávejte na délce, rychlosti a nakonec vezměte těžší batoh. (Pozor: Možná si nejdřív nechte zkontrolovat a vylepšit svou chůzi, většina z nás je mnohem lepší v sezení než v chození)
Zvedat závaží. Trik je v tom, nechat je dostatečně různé, aby byli co nejpodobnější skutečnému světu, ale ne příliš různé, aby bylo ještě možné plánovat svůj trénink a sledovat pokrok. Jsem ochoten tvrdit, že kettlebell jsou vaší nejlepší volbou. Trénink s (jednou těžkou nebo dvěma) bells by pravděpodobně mělo být základem vašeho silového tréninku. Někdy se možná budete chtít “vrátit” k velké čince, abyste podrobili svůj systém většímu zatížení. Někdy můžete chtít “přidat” dvě bells různých velikostí, pytle s pískem, špalky, kameny, pneumatiky… Řekl bych, že v průběhu roku budete chtít trávit 25% svého času tréninku s velkou činkou, 50% s kettlebell a dalších 25% s různými objekty. Experimentujte; zjistěte co je pro vás nejlepší. A nikdy nepodceňujte hodnotu správných instrukcí: zúčastněte se SFG kurzu nebo vyhledejte certifikovaného SFG instruktora. Vaše tělo vám poděkuje.
Abyste napodobili šplhání, ujistěte se že do svého tréninku zařadíte klasický trénink s vlastní vahou. I když žijete v “městské džungli”, dřepy na jedné noze, kliky na jedné ruce a jedné noze, přednosy ve visu, a shyby vám dají práci. Pokud možno, používejte kruhy a lana. Najděte gym vybavený lezeckou zdí a každé dva až tři týdny tam stravte nějaký čas.
Naučit se sprintovat. Můj dobrý přítel Franz Snideman, Senior SFG, a jeho bratr Keats Snideman, SFG, vytvořili specifický program, “Primal Velocity”, který vám přesně tohle nabízí. Zúčastněte se jejich kurzu. Utvrďte si tuto dovednost zařazením sprintů do vašeho tréninkového programu, a nebo se alespoň ujistěte, že si krátce zasprintujete když jste na túře. Můžete se rovněž naučit nějaké základní “parkourové” pohyby a procvičovat je stejným způsobem.
Úplně stejným způsobem se naučit plavat a pak pravidelně plavání procvičovat, abyste tuto dovednost ovládli. Když je to možné, dělejte to způsobem podobným podmínkám skutečného světa (například upřednostněte otevřenou vodu před svým bazénem).

A to je tak celé.

Ale co moje jóga (tancování, spinning, zápasy v bahně…)? To už je nemůžu dělat?

Samozřejmě, že můžete. Bavte se, vyražte si! Vše co říkám je, že byste z nich pravděpodobně neměli dělat hlavní formu vaší GPP – což je, pokud je fyzické zdraví vaším nejdůležitějším cílem.

O autorovi: Alexander ‘Alexey’ Senart, SFG Team Leader a SFB, majitel RedStarKettlebell v Paříži, Francie. Můžete ho kontaktovat redstarkettlebell@gmail.com nebo na jeho stránkách www.redstarkettlebell.com.