Před pár týdny jsem v rámci přípravy na nadcházející červencovou certifikaci StrongFirst Barbell testoval některé své lifty. Byl jsem příjemně překvapen, že navzdory omezeným zkušenostem s tréninkem s velkou činkou jsem splnil všechny silové požadavky testování velké činky, ačkoli jsem v tréninku používal pouze kettlebell a vlastní váhu. Během minulého týdne jsem také přijal několik přátelských výzev – zvládnutí dračích vlajek a “superman” kliků – a zjistil jsem, že jsem schopný je udělat na první pokus, i když jsem je nikdy předtím nezkoušel.
Jak u dračích vlajek, tak u “superman” kliků jsem uspěl na první pokus a moji přátelé začali naznačovat, že tyto techniky jsou pro mě prostě snazší, protože mám jakousi nefér výhodu, kterou oni ne.
Moji přátelé si ale neuvědomili, že to, co vypadalo jako šťastný první pokus, byla kulminace roků cvičení. Jinými slovy, mám nefér výhodu: říká se jí StrongFirst. Vždycky to tak nebylo, pamatuji si, že ještě před šesti lety, než jsem objevil Pavlovu metodu, se mnoho věcí, které jsem od té doby dokázal a které dokážu teď, zdálo téměř nemožných. Zdá se, že mě pár let aplikování principů a metod StrongFirst na několik technik a přístup ” jedna mysl, jakákoli zbraň” připravilo dobře.
Když se pokouším vysvětlit, co znamená trénování podle metod StrongFirst, většinou říkám něco jako:
“Ve StrongFirst platí, že méně je více; upřednostňujeme kvalitu nad kvantitou, programování nad workouty a klademe důraz na sílu jako dovednost, která pomáhá dosažení všech ostatních fyzických kvalit.”
- Zatímco většina trenérů má ke cvičení univerzální přístup, my neustále hodnotíme a přehodnocujeme, takže dokážeme zaměřit slabé články s laserovou precizností.
- Zatímco ostatní používají “workouts of the day” (cvičení dne) cílené na zábavnost, my postupujeme kupředu s programy jako “Rite of Passage”.
- Kde ostatní přísahají na “muscle-confusion” (zmatení svalů), my následujeme princip “same-but-different” (stejné, ale jinak), abychom mohli trénovat tutéž dovednost trochu odlišným způsobem.
- Zatímco se jiní snaží o stovky opakování do selhání, my máme odvahu usilovat o kvalitu s “Grease the Groove” (“projíždění stopy”) nebo programy jako Easy Strength, kde děláme 10 a méně opakování bez vyčerpání, a získáváme tím sílu.
- Zatímco většina “programů”, které můžete najít ve fitness časopisech, obsahuje desítky technik, my volíme programy jako “Power to the People” a “Program Minimum”, které používají a zdokonalují jen dvě techniky.
- Když ostatní cvičí v komerčních fitness centrech s vybavením v hodnotě milionů dolarů a automatizovanými stroji, které jim umožňují trénovat vsedě, my dosahujeme lepších výsledků v našich koutcích odvahy, který obvykle obsahuje jen o málo víc než pár kettlebell, velkou činku a hrazdu.
- Zatímco ostatní spěchají, aby vyfotili co největší louži potu, vytvořili nejnovější variaci cviku nebo nasdíleli video s jejich osobním rekordem, my pracujeme tiše a profesionálně na základních drilech a zaplňování mezer.
Udržuji svůj trénink co nejjednodušší: hrazda na shyby, která zároveň slouží jako stojan na dřepy, velká činka, dvě 32kg kettlebell a gripper Captains of Crush #2.
Abych parafrázoval, co řekl Dan John, Master SFG, o “Easy Strength”: “Mějte odvahu dělat méně”.
Tréninková lekce podle StrongFirst je tak jednoduchá, jak je potřeba, v podstatě umělecké dílo, kde je odpočinek důležitý úplně stejně jako odvedená práce.
Onehdy jsem se díval na svou oblíbenou malbu Sumi-e od legendárního válečníka Musashiho. Při povrchním pohledu vypadá malba dosti jednoduše: pták usazený na uschlé větvi, trpělivě vyčkávající, až bude moci chytit červa plazícího se nahoru po větvi. Malba byla pravděpodobně zhotovena rychle při pozorování ptáka v přírodě. Při podrobnějším zkoumání si ale uvědomíte, že celá malba byla provedena tak úspornými tahy štětcem, že většina malby je v podstatě prázdné plátno. Výraz ptáka je pozoruhodný a dokonce i jeho duše se zdá být zachycena. Jelikož mám nějaké zkušenosti s malbou, uvědomil jsem si eleganci každého tahu a kázeň, kterou odráží. Jak jsem dál obdivoval tuto malbu, pochopil jsem, že malba Sumi-e může být perfektní metaforou metod StrongFirst.
Při technice Sumi-e stačí umělci použít jen černý inkoust a pouze tolik tahů, kolik je nutné, přičemž si uvědomuje, že využití prázdného prostoru je stejně tak důležité jako inkoust, pokud ne důležitější. Ovládnutí umění Sumi-e vyžaduje obrovskou kázeň, koncentraci a každodenní procvičování. Sumi-e bývá užíváno jako metafora pro způsob, jakým válečník musí žít svůj život nebo bojovat v bitvě, kde je odvaha a kázeň potřebná k nelítostnému provedení jediného tahu štětce srovnávána se zasazením rozhodujícího úderu v bitvě. Dovedu si přestavit, že pokud by metody StrongFirst mohly být uplatněny na nějaký druh malby, bylo by to Sumi-e.
Následuje můj oblíbený příběh, který dokresluje, co tím myslím:
Mistr umělec byl pověřen svým pánem, aby vytvořil jednu malbu Sumi-e. Umělec obdrží každý den určitou sumu peněz, dokud malba nebude hotová. Pán čekal netrpělivě mnoho měsíců a nakonec se vydal do umělcova domu, aby se přesvědčil, co způsobilo takové zdržení. Když umělec trval na tom, že malba není připravena a on nemůže dodržet termín, pán mu nařídil, aby malbu dokončil okamžitě pod trestem smrti. Umělec se klidně posadil ke svým nástrojům a během pár minut vytvořil mistrovskou malbu Sumi-e za použití pouhých několika brilantních tahů štětcem. Malba byla nádherná a přesně taková, jakou pán chtěl. Zprvu byl pán potěšen, ale jakmile si uvědomil, že byl nucen čekat měsíce na něco, co umělci zabralo pouhých pár minut, začal zuřit. Když pán požadoval vysvětlení, proč ho umělec nechal čekat, umělec jednoduše řekl, že ačkoli malba jeho pána potěšila, nebyla zcela hotová. To rozlítilo pána ještě víc. Nato umělec zavedl pána do místnosti plné skříní. Otevřel jednu skříň a z ní vypadly stovky verzí totožné malby. Umělec zotvíral všechny skříně jednu po druhé a každá z nich obsahovala další stovky stejné malby, celkem jich byly tisíce. Jak pán scénu v úžasu pozoroval, začal si uvědomovat, že ačkoli každá malba byla mistrovským kusem, každá následující malba byla obvykle o kousek lepší než předchozí a verze, kterou před ním umělec namaloval ten den, byla zatím nejlepší.
V ten moment vyšlo najevo, že to, co se zdá být hotové za pár minut, vyžaduje celý život přípravy. Pán se umělci omluvil a požádal ho, aby pokračoval práci v zadané malbě, dokud nebude hotová.
Trénování podle metod StrongFirst je velmi podobné mistrovské malbě Sumi-e:
Mezi naše největší umělecká díla patří programy jako Power to the People, Program Minimum a Easy Strength.
Dokážeme odvést svou práci s omezeným vybavením, méně technikami a méně opakováními. Přijdou naléhavé chvíle, kdy musí být splněny tréninkové cíle a termíny, ale pak je většina času, kdy jednoduše musíme být konzistentní a cvičit. Na rozdíl od neustálého závodění o výsledky věříme ve vývoj, snažíme se zlepšovat a těšíme se na den, kdy budeme za sebou mít stovky a tisíce mistrovských tréninků.
Řiďte se metodami StrongFirst a vaše síla, vaše dovednost a vaše tělo se stanou vaším vlastním uměleckým dílem.
O autorovi: John Scott Stevens je instruktor SFG II, instruktor StrongFirst Bodyweight, Functional Movement Specialist a učitel 5. černého pásu pátého stupně v Omaze, Nebraska. Můžete ho kontaktovat na www.facebook.com/OmahaEliteKettlebell a na e-mailuSFG.John.Stevens@gmail.com.
Obrazový doprovod: Rogan-zu a Kobukumeigekizu od Miyamoto Mushashi.
- Originál článku: John Scott Stevens, SFG II, The Courage to Do Less
- Přeložila: Markéta Šmídová, Funkční trénink Praha
[events_list]
