“Tvůj aktuální vzhled je to, čemu říkáme reziduální sebeobraz. Je to mentální projekce tvého digitálního já.”
– Morpheus ve filmu Matrix
Trilogie Matrix přinesla nejen přelomové speciální efekty, ale v průběhu Neovy cesty též řadu vhledů do “já” . Tázání, co je skutečná realita, ale též otázky, co to znamená být “já”. Scéna, která je citovaná výše, začíná předtím, než je Neo nahrán do počítačového programu. Je holohlavý, v jiném oblečení, má implantáty v pažích, atd. …Ale jakmile je nahrán do počítačového programu, vypadá stejně, tak jako vypadal, když byl součástí Matrixu – s vlasy, žádné implantáty, a jiné oblečení.
Proč je to důležité? (Kromě připomenutí, že je čas se znovu na trilogii podívat?).
Protože my všichni se řídíme podle té či oné úrovně reziduálního sebeobrazu.
“Minulost není jednoduše jen minulost, ale prizma, kterým subjekt filtruje (svůj) vlastní měnící se sebeobraz.”
– Doris Kearns Goodwin
Předtím, než budete nesouhlasit… čtěte… (spojím to dokonce i s tématem tréninku.)
Podle jakého sebeobrazu se řídíte?
Museli jste někdy restartovat svůj trénink a cvičení? Možná váš trénink narušilo zranění, nemoc, nějaká situace v práci nebo rodině. Po několika týdnech (možná déle) jste byli připraveni naskočit znovu do cvičení. Zkoušeli jste začít tam, kde jste byli předtím, než jste trénink přerušili? Pokud ano, pak jste se řídili podle svého reziduálního obrazu. Mentální projekce svého bývalého “já”, přenesené do budoucnosti, ve které ale nejste ta samá osoba.
Zamyslete se nad tím na chvíli. Anebo si vzpomeňte na “Strýčka Rica” z Napoleon Dynamite.
“Strýček Rico” se řídil naprosto kompletně podle svého reziduálního sebeobrazu. Byl stále tou středoškolskou hvězdou amerického fotbalu, jakou si vždy představoval a kterou kdysi byl.
Všichni jsme potkali lidi, kteří se řídí svým reziduálním sebeobrazem. Specifika té či oné verze jejich samého jsou různá. Možná je to jejich nejlepší vzpomínka ze střední, anebo na to, kdy byli v nejlepší kondici, anebo kdy ve svém životě uspěli v něčem důležitém. To, co je základem středobodu reziduálního sebeobrazu se různí, ale to, že si jej neseme s sebou, platí.
“Neuvědomil jsem si, že jsem přibral.” Anebo “neuvědomil jsem si, jak moc jsem ztratil fyzičku.” Obojí je ukázkou reziduálního sebeobrazu. Udržujeme si “obrázek” našeho nejlepšího (anebo nejhoršího) já a máme velké potíže vidět realitu našeho současného já.
Zpět ke cvičení…
V jiných článcích jsem psal, abyste “potkali lidi tam, kde jsou, a budete překvapení, kam je můžete dovést.” Reziduální sebeobraz s tím velmi dobře souvisí. Abychom mohli pro daného jedince vytvořit ten nejlepší program, musíme mu poskytnout přesnou a aktuální sebenanalýzu. Tam, kde je teď, ne kde byl, a už vůbec ne tam, kde vidí sám sebe, že je teď. Obzvláště v případě, že se ke cvičení vrací po nějaké době nicnedělání. Tuhle “krutou pravdu” je někdy těžké říci, a ne vždy je přijmuta s otevřenou náručí.
Několik důležitých kusých informací:
Kondice klesá celkem dost rychle (už během 7-12 dní).
“Coyle, Martin a Holloszy (1984) zkoumali vytrvalostní sportovce, kteří cvičili 10 let. VO2max kleslo o 7, 13 a 15 procent po 12, 56 a 84 dnech. Průtok krve srdce poklesnul o 11% po 12 dnech. Průtok krve při cvičení a maximální srdeční tepová frekvence se po 12 dnech již nijak nezměnila, maximální srdeční výkon zůstal 7-9% pod hranicí trénovaného stavu. Maximální snížení srdečního výkonu nastává především během prvních 12 dní, zatímoc VO2max a mitochondriální funkce klesají po nějaký čas i nadále, než se později stabilizují.
– Rundell, K. W.. “Strength and Endurance: Use it or Lose it”, in: Olympic Coach, 4(1), 7-9, 1994.
Síla se udrží déle.
Pokles je po pauze ve cvičení během prvních několika měsíců relativně malý. Někteří vědci prokázali:
- Po třítýdenní pauze po tréninkovém programu nebyla zaznamenána žádná ztráta síly a
- Pouze 45% původní síly získané ve 12týdenním programu bylo ztraceno po roční pauze po absolvování programu.
– Wilmore, J., & Costill, D., “Physiological Adaptations to Physical Training”. In Training for sport and activity, Chapter 11. Dubuque, IA: Wm. C. Brown, 1988.
Proč to je důležité?
Je rozdíl mezi víkendem volna a zameškáním tréninku po dobu dostatečně dlouhou k tomu, abyste opravdu ztratili sílu a kondici. To je důvod, proč si nelámu hlavu s dovolenými či kratšími pauzami v tréninku. Naopak, studenti se po kratších tréningových přestávkách běžně vrací odpočatí, zregenerovaní a superkompenzovaní, a jsou připraveni se ve svém tréninku nadále zlepšovat.
Zpět do reality
Tak nebo tak, první trénink po delší pauze by měl být “piánko”. Oprášit usazný prach, naolejovat klouby a znovu nastartovat pohyb. I když se síla udrží po velmi dlouhý čas, stejně bude třeba najet postupně, abyste dovolili tkáním se adaptovat na zátěž. To samé plate pro kondiční trénink: začněte lehčími tréninky (budou fungovat třeba Maffetonovy vzorečky) anebo delšími pauzami mezi sety swingů, atd.
Pokud jste se dostali do onoho delšího časového okna, kdy jste skutečně ztratili sílu a kondici, podívejte se do vašeho tréninkového deníku a začněte programem, který úspěšně fungoval. Může to znamenat začít tréninkem na Simple místo toho, abyste naskončili rovnou na trénink pro Sinister.
Závěrem: Na otázku, jestli operujete na základě reziduálního sebeobrazu nebo ne, můžete odpovědět jen vy. A to je důvod, proč je dobré mít určité “standardy”. Když víme, že jsme na dobré cestě i nadále plnit určité standardy (jako například snatch test), jsme na dobré cestě se řídit současným sebeobrazem, ne tím minulým. To je též důvod, proč mohou pomoci dobří trenéři a certifikovaní StrongFirst instruktoři anebo oficiálně akreditované StrongFirst Gymy.
Jo a užijte si Matrix trilogii.
- Originál článku: Brett Jones, Master StrongFirst Instructor & Director of Education, Are You Training in Your Now or in Your Then: Residual Self-Image
- Přeložil: Pavel Macek, Master StrongFirst Instructor, KB5 Gym
CHYSTANÉ STRONGFIRST AKCE, KURZY A CERTIFIKACE
